Výlet do tunelu
Jistě každý z vás už slyšel něco o tom, že pod Táborem se buduje jakýsi nový systém podzemních chodeb – kanálů, kterým bude svedena dešťová voda z ulic města. (Alespoň tak jsem to pochopil, že to tak má být – pokud se mýlím, vážený čtenář jistě promine.) Jednu listopadovou neděli jsem měl možnost do jednoho z úsekú budovaného tunelu se podívat a přinést vám tak zprávu, jak to pod tou zemí vlastně vypadá.
Úsek, který jsem měl možnost navštívit, byl v Údolní ulici. Začínal v proluce spojující ulice Třebízského a Údolní. Z Údolky to poznáte jen podle dvou sil na beton, ale jinak nic nenasvědčuje tomu, že je tam díra do země hluboká něco okolo 17 metrů. Račte vstoupit náš malý výlet pod zem začíná!
Tak se na to nejprve podívejme, kam že to máme sešplhat. Žádný výtah, pěkně po svých tady vpravo po žebříku. Jen pro připomenutí, bez holinek a pracovní přilby dolů ani náhodou…
Dříve než zalezeme nadobro do tunelu, ještě letmo, naposledy, pohlédneme nahoru.
Právě se díváme směrem k čelbě ( čelo tunelu ) a než tam budeme moci projít, musíme počkat až projede nakladač s poslední várkou vytěžené horniny. Ano přátelé, v takovémto tunelu jezdí Uencéčko a vyváží odstřelenou horninu.
Zatímco okolo nás projíždí nakladač UNC, my můžeme už spatřit konec chodby. Teď se tam půjdeme podívat blíž.
Celý tento úsek měří něco přes 100 M. Celá stavba se skládá z několika úseků, na kterých pracuje několik těžebních respektive stavebních společností. Zaměření je laserem, tudíž nehrozí, že by se minuli. Tento díl vede, jak jsem už na začátku předeslal, od té proluky až ke křižovatce Budějovická-Údolní-Mareďák. To co vidíme je pouze hrubá stavba. Stěny přijdou ještě nahodit, čímž se prostor zúží, takže v budoucnu tam už nakladač neprojede a v podlaze se vybetonuje korýtko na protékající vodu.
Po každém vytěžení,přichází nejprve geolog, který prozkoumá horninu na čelbě, pak je chvilka na pořízení památeční fotografie a hned na to tam nastupuje parta chlapíků, kteří zakládají výztuhy a karisítě aby se dílo nepropadlo a drželo pohromadě. Po tomto úkonu se do skály navrtají díry, střelmistr založí trhavinu, odstřelí a už je tu zase nakladač a vyváží horninu. Samozřejmě to nejde tak rychle, jak jsem to popsal, ale sled prací je přesně takový. Přes noc se stěny stříkají betonem, hnaným z již popsaných betonových sil.
A nám nezbývá nic jiného, než se vrátit odkud jsme vyšli. Náš dnešní výlet zakončíme pohledem na hák jeřábu, kterým se všechna ta vytěžená hornina vyváží na povrch zemský.
Teď vyšplháme pomalu a opatrně po žebříku nahoru a tím je dnešní výlet u konce. Snad se mi podařilo na některé vaše ( i nevyřčené ) dotazy najít odpověď.
Děkuji za pozornost.
Mira