Vánoční voda 2008

Lužnice 25. prosince 2008

Ahoj všichni,

protože jsem se rozhodl vyzkoušet jak funguje Votrapa, tak napíšu něco málo o tradičním vánočním sjezdu Lužnice. Tuto akci pořádá každý rok vodácký klub v Suchdole, jehož jméno si bohužel jako ostatně ledacos nepamatuji. Jezdí se vždy 25. prosince. Start je v Suchdole v 10:00. Místní starosta zde otvírá symbolicky dosud na jeden západ zamčenou Lužnici a poté ji až do jara zamyká na dva západy. Konec plavby je většinou na Pilaři, prvním jezu, který se nachází po proudu této krásné řeky. Někteří vodáci sjíždějí až do kempu v Majdaléně, ale záleží vždy na počasí, sjízdnosti řeky a hlavně stavu posádky.

Letos se naše flotila sešla v počtu osmi lodí a neohroženou posádkou čítající osm kormidelníků a tři odvážné háčky. Voda v řece byla bez ledu. Vzhledem k teplému počasí se žádné velké ledy nedaly očekávat ani v zátočinách před Pilařem. Vše tedy nahrávalo ve zdar naší výpravy. Jen sníh na březích chyběl, což je velká škoda, protože ten této zimní vodě dodává šarm, kvůli němuž se sem sjíždí lidé z celých jižních Čech, ačkoli by měli v tomto čase absolvovat návštěvy svých příbuzných, přát jim vše nejlepší a neustále se ládovat řízkama, krůtama a cukrovím. Místo toho plují mezi ledovými krami a zasněženými břehy této Mekky vodáků a místo pohádek v televizi pozorují skorce, jak se proplétá mezi ledovými cingrlátky visícími na všech větvičkách, které se noří do vody.

Pravda, tento výlet má i svá úskalí. Ráno brzy vstát, v mrazu naložit zmrzlé lodě. Po cestě v lodi také není zrovna pařák, ale místo krůty ho čekají špekáčky na ohýnku. To ještě nemluvím o variantě, že někteří jedinci nedají jinak a stůj co stůj musí ukojit své otužilecké ambice a koupají se mezi ledy i s posádkou své lodi.

Tentokrát jsme měli sebou jenom jednoho, který se rozhodl, že využije příležitosti a podívá se pod jednu peřej, kde si před lety schoval své tyčky od stanu. Leč neúspěšně. Zřejmě je tam našel někdo před ním.

Abych se vrátil zpět k cestě. Sníh nebyl, led taky ne a tak se část flolily rozhodla tentokrát dojet až do kempu v Majdě. Druhá část se obětovala a zařídila převoz aut tak, aby zbytek nemusel v kempu čekat.

Vše dopadlo skvěle a doufám, že se příští rok opět sejdeme ve stejném nebo vyšším počtu, napadne alespoň deset čísel prašanu a kýl našich lodí rozrazí nejednu ledovou kru této řeky.

Ahoj Stříbrák